Ref.
Good bye, Jimmie, good bye,
zpět vrátíš se snad,
ale kdy, chci znát,
good bye, Jimmie, good bye.

Proč ode mne musíš jít pryč právě teď,
proč vzdálenost mezi nás staví svou zeď?
Proč musím se nyní o tvou lásku bát,
jak poznám, zda máš mě ještě rád?

Ref.
Hej haló, Mary Lou,
poslouchej!
Ó, kde je ta která má všechna nej?
Bože, s tú
Mary Lou
chodit mi přej'!
Hej haló, Mary Lou, (Tak ahoj, Mary Lou,
haló hej! poslouchej!)

1. Děvče, o němž pějeme,
Bóžičku, proč ně je mé,
spanilá jak pět husitských jízd.
Náděj mi však poničí,
že je ze zahraničí
- a proto nemohu klidně jíst.

2. Budu skákat do vzduchu,
silně volat ejchuchú,
výš než členi všech LUT souborů,
vezmou si mě za hvězdu,
vyžeru pár zájezdů
a tak při jdu ke svý Marjánce Lou.

Já mám hlavu jako dům,
natupírovanou,
líbím se všem mládencům ,
soupeřím i s Danou.

Obočí mám výrazné,
svetry tuzexové,
řeči velmi svérázné,
chlapce zbrusu nově.

Patřičný lesk nemáš-li,
palác je jen chajdou,
v koutě by mě nenašli,
na stole mě najdou.

Luna vlas má ze zlata,
já vím bez básníků,
že je taky blonďatá
díky kysličníku:

Tolik moudři, že je nám snáze
zvládnouti objevné fráze,
než vděčně jít snít
slyšíce znít:
Hraj si, hraj.

Touha je snad dobrá,
co já o tom vím.
Jenže pouze s ní se v obra
či v hrdinu nezměním.

Kam se vrhnout, když vše nám vadí?
Jak říci, že jsme též mladí,
když staří řeknou
tuhle pěknou,
sám si hraj.

Že řeknou nám hned
dnes naposled,
hraj si hraj.

Touha je snad dobrá,
co já o tom, vím.
Jenže pouze s ní se v obra
hrdinně po hodině neproměním.

Jestlipak všichni, co se tu smějí,
vědí, že vědí co chtějí,
že řeknou nám hned
dnes naposled
hraj si, hraj!

Nejsem žádná generace zbitá,
kdo to tvrdí, ten to zatra schytá,
já se nedám na omamné drogy,
já jsem totiž hrozně nerad grogy,
moji Sputnici
neznaj beatnici
jenom beat.

Hrajte mi beat,
hrajte z listu, z vinného listu,
hrajte mi beat
třeba v módní podobě twistu.
Hrajte mi beat,
i když nejsem beat generation,
hrajte mi beat
a já zazpívám si ho s Leišem.

Abych tady pořád takhle nevyl,
abych učesanějším se jevil,
založím dle ustálených norem
divadélko tuze malých norem
a v tom divadle
budu nasládle
zpívat beat.

Kupte mi beat,
ať též patří k mládeži dnešní,
kupte mi beat,
rudý svetr, dívku a deštník.
Hrajte mi beat
trochu zbavený zlého ryku,
hrajte mi beat
připravený tím o lyriku.
My 'mladí hrajem to pro vás,
my mladí kašlem na pověry,
my táhnem za jeden provaz,
žal, že různými směry,
sem, tam, onam,
já to dobře konám.

Někdo chtěl by, aby se jen řvalo,
někomu je pouhé řvaní málo,
prázdné řvaní je tak dobré pro psa,
správné řvaní musí míti obsah;
se tam zamotá
kousek života,
jenž je beat.

Hrajte mi beat,
hrajte z listu, z denního listu,
hrajte mi beat
třeba v módní podobě twist u.
Hrajte mi beat,
který není pro bledé dámy,
hrajte mi beat
a já zazpívám si ho s vámi.

Hrály panny zrána, zrána
kopanou
mizela však panna, panna
za pannou,
panna je propána
čistě vykoupána,
nesmí pokopána
býti přec
to je jasná věc.

Pannu brzo zláme, zláme
kopaná,
to je přece známé, známé
o pannách,
panna nedá bránu
zvečera ni k ránu,
i když někdy ránu
mívává,
vavávavavaváva.

Kluk ten dává pecky
ne míče šouravé,
hraje nevědecky,
vždyť umí hrát,
i když má už kedsky
od loňska děravé
a bláto je nejhorší z blát.

Hraje jako Pluskal, Pluskal
s Kučerou
u vody i u skal, u skal
s důvěrou,
že si nohy vodře
a bude mu dobře,
bude malé obře
s postavou
vavávavavavávou.

Chci psát na kolenou
pro svou vyvolenou,
veršíků pár,
trošiček frází
pro svou vyvolenou.

Lži mé trestuhodné,
věřím, neuhodne,
malounko stár
odvážně sázím,
věřím: neuhodne!

Les mi rým napoví,
pomůže - chlap chlapovi;
řeka, ta nic neříká,
jen mě za trest postříká.

To jsem si říkal,
v srdci měl žal;
oslovit ji však,
to jsem se bál;
to jsem byl baby
a byl jsem rád,
že můžu hlavu
do smyčky dát.

To jsem si říkal,
šestnáct let stár,
zoufalé listy
úhledně psal.
Schůzku když jsem s ní
poprvné  měl,
strašnou svou lásku
jsem zapomněl.

Už nejsi baby,
říkám si rád,
teď už se ti to
nemůže stát.
S dívkami hraj si
- čert tomu chtěl,
zrovna teď jsem svůj
typ uviděl!

I když můj milý nemá ofinu,
nemá modré prošívané kalhoty,
není z Prahy, je odněkud ze Lhoty,
já mu to vše prominu.

Když ale kapovat jde ponožky,
prosím, ať jen proužkované prodaj' mu,
včera jsem mu při polibcích potajmu
odpárala záložky.

Velmi často se s ním poperu,
mnohem častěji se potlačím,
hrdinským činem vás omráčím;
zítra s ním jdu na operu!

Já, věru, nikdy nepřál jsem si filologem být,
cizojazyčně já umím bravurně jen klít,
navíc ve všech řečech. jednu frázi toužím znát:
Mám tě rád.

Ref.
Oooo áj lávju bejby,
iš líb nur dyš,
ž tém, mašér,
já lublu tibja,
chci říkat mnohokrát, abych ti hlavu zmát,
že, milá, mám tě rád.

Já prošťoural jsem kvůli tomu každý lexikón,
podaří se jistě udeřit na lásky tón,
když ti začnu ve všech řečech světa vyznávat:
Mám tě rád.

I když se tím snad nedáš, milá, zrovna oslnit,
musíš aspoň moji práci řádně ocenit;
i když třeba nemám vždycky správnou výslovnost,
je to na mne dost.

Ou, ou, ouvej, ach ouvej,
pozdě zas jdu as,
ouvej, ach ouvej,
kdy já přijdu včas?
Ouvej. ach ouvej,
neznám už žádnou lest,
ou...
jak mám dovnitř vlézt?

Co nejdřív
i zde mě vyhodí,
kam se potom vrtnout mám,
ach ouvej...
kam, ach, jenom, kam?
Ouvej ...
zbývá mi jen trám.

Ou...
pozdě dnes jdu zas,
ouvej...
a můj šéf je ras,
ou...
řekne mi s dojetím,
ou, ou...
že brzy vyletím.

Co nejdřív
i zde mě vyhodí;
proč's mě zrodil, otče můj?
Ach ouvej...
větře, v plachty duj,
půjdu kydat hnůj.