Napsali jste nám ...
16. 8. 2022
Vážený pane Klímo,
já i můj bratr jsme byli současníky hvězdné éry skupiny Sputnici. Můj bratr Jan si pak také založil hudební skupinu.
I později jsme vaše písničky hráli při různých rodinných a přátelských příležitostech. Bratr často hrál písničku Soumrak a měl ji moc rád.
Nyní bratr Jan zemřel (77) a rádi bychom mu vaši písničku pustili při obřadu. Nahrávku ale nemohu nikde najít (máme jen text). Nemohl byste mi poradit, kde nahrávku získat?
Děkuji, Zora Říhová.
(Pozn. editora: Nahrávka byla paní Říhové zaslána.)
18. 11. 2019
Ke Sputnikům mne přivedl můj kamarád Ivan Jonáš.
Můj tatínek byl cellový virtuóz a ja jsem se také učil na cello u slavného profesora Pravoslava Sádla. Hrál jsem si pokojné Bachovy Cello Suites (jakž takž) a studoval fyzikální chemii (1959-64).
Pak přišel Ivan (kolega a kamarád na Přírodovědecké fakultě University Karlovy):
Shodou okolnosti, můj dědeček, Přemysl Boháč, zakladatel "Slováckého krúžku v Praze", nadšený Moravák, měl doma basu. K tomu jsem se Ivanovi musel (pod pohrůžkou mučení) přiznat.
Ivan, se svou všeobecně známou přesvědčovací schopností (DIKTATURA!!!), argumentoval: „Protože hraješ na cello, tak můžeš lehce hrát na basu.“ Dovedete si představit vzdorovat takovým přesvědčovacím schopnostem Ivana???
Basu jsem dědečkovi konfiskoval (no regret - brute force!) Byla už na skříni v jeho bytě minimálně 5 let. Každopádně byla velmi rozladěná, tak jsem ji vlastně zachránil pro budoucí generace. Pak jsem cvičil a cvičil a cvičil na basu.
Pan Profesor Sádlo mi vyčítal, že na cello se nebrnká, ale tahá smyčec. Smyčec ale pro Sputniky Vašíček nekompromisně ihned odmítl, Kolvák souhlasil. (Eda se posouzení mé smyčcové nabídky neúčastnil.) Byl bych se mohl ucvičit, ale na basu bych NIKDY nemohl hrát jako Petr Janda na kytaru.
Basu pak moje sestra po roce 1968 "půjčila" Toníkovi Gondolánovi.
Pak jsem ji (basu) ještě opět viděl někdy před deseti lety, kdy na ni hrál Gondolán "U Malého Glena".
Byla to historická basa. Něco jako Stradivárky¨v životě bas.
Gondolán byl výborný a moje (konfiskovaná) basa má svůj vlastni život a je ve správných rukou.
K mým šťastným vzpomínkám patří, že jsem se mohl účastnit krásných chvilek se všemi Sputniky.
Jiří Koníček
(Pozn. editora: Škoda, že Jirka, první basista Sputniků, nám poslal své vyprávění až nyní. Jinak bychom ho určitě přidali do naší knihy.)
2.4.2016
... Sestoupil jsem s chodníku, neboť seshora vod Úvozu kráčela dvojice mužů s aktovkama a chodník zde nebyl zvlášť širokej. Poznal jsem Škvoreckýho, nezřetelně jsem pozdravil a von sám něco zamumlal. Měl jsem dojem, že mě nemá kam zapsat, neboť jsem pro něj byl mladík. Seznámili jsme se na jednom koncertě "Sputniků", kdy se doslechl vo náma vlastněných rockových nahrávkách. Smluvil si tenkrát, že by si vod nás něco nahrál, což se rovněž uskutečnilo v sále kulturáku na náměstí Kubánský revoluce ve Vršovicích.
... Jó Láďa - neslo se nad stolem. To když se chodilo na "Sputniky", který tenkrát hrávali ve školním sále v Ječný, a nebyly lístky, tak se od někoho jeden vypůjčil, Láďa vyndal z kapes svoji přenosnou dílnu i se zásobou papíru v nejrůznějších barvách a za deset minut byly vstupenky hotový s pečlivou perforací pomocí spínacího špendlíku. Ťukli jsme si na to a většina z nás - ti, kteří to slyšeli poprvý - uznale špulila rty a kývala hlavou.
Václav Monik - úryvky z rukopisu povídky Mokrá léta (zařazeno s autorovým svolením).
9.3.2016
Vážení přátelé!
Se slzou v oku pročítám vaše stránky a poslouchám vaše nahrávky. Ve svých asi třinácti letech jsem slyšel v televizi ,,Štastná ústa'' a okamžitě jsem se stal bigbíťákem. První láska je jenom jedna!!!
Možná vás trochu pobaví videoklip naší dědkovské kapely, který vám zasílám.
Hodně zdraví a muziky vám přeje Milan Samek.
1. 12. 2015
Dobrý den,
prosím, je ještě šance někde sehnat jeden exemplář „Náš kamarádský rock’n’roll“ ?
Nějak jsem zaváhal a její vydání jsem vůbec neregistroval. Přitom vaše písničky poslouchám již od roku 1988.
Tehdy měl totiž v Liberci v Klubu Horizont (upravený kryt CO pod stejnojmennou samoobsluhou) pořad o Sputnicích Jaroslav Fryč – pozdější známý liberecký knihkupec a antikvář.
Celý jeho pořad (písničky, k němuž sehnal kdovíkde) jsem si natočil na kazetové „šustítko“.
Celý pořad byl pro mne tak trochu „zjevení“, a hlavně Hajaja-Rock se stal mou hymnou navěky :-)
Z mého přičinění na Sputniky už tancovala (a puštění Krvežíznivého raka opakovaně vyžadovala) i aktuálně nastupující generace – moje dcera Danielka (6 let) a její kamarádky.
Prosím, mám naději?
Musím se přiznat, že jsem využil sputnické písničky nejen při domácím tancování, ale uvedl jsem je i pro dospělé tanečnictvo:
Dne 25.3.2006 – Ples SUDPANY – sdružení okolo cvičitelů a příznivců Lyžařské školy Ještěd:
a. Hajaja-Rock
b. Krvežíznivej rak
c. Tupý Kupid (...se divím, že manažer Lucky Bílé nesáhl po tomhle textu – je o hlavu lepší než ten, co Lucka zpívala)
d. Muž-robot
e. Co dělat mám.
Dne 19.12.2014 – „KOFOLA Party“ (tancování na písničky z doby okolo vzniku této typické české limonády – což samozřejmě bez Sputniků není uvažovatelné :-)
Playlist stejný jako 2006 – uvedeno v rámci firemního večírku PEKM Kabeltechnik Liberec.
Sputnické písničky se mi prostě začlenily do života. Beru je za součást českého kulturního bohatství.
Nádherně se mi dobou i náladou doplňují s mým nejoblíbenějším filmem (ve kterém se ozve i twist!) – Krtek a autíčko.
Zdeněk Rychlík
15. 10. 2015
Veľmi rada som sa podieľala na projekte luxemburskej ambasády, ktorý mapoval význam Radia Luxembourg medzi českými muzikantmi. Vďaka tomu som mala možnosť sa stretnúť a krátko -niekedy i dlhšie - sa porozprávať s mnohými priekopníkmi rock´n´rollu v niekdajšom Československu. Jedným z najvýdatnejších rozhovorov ma obdarovali členovia snáď prvej rock´n´rollovej kapely v Československu – Sputnici.
Keď som sa dozvedela, že o svojej ére dokonca napísali knižku, vedela som, že ju musím mať.
A knižka nesklamala. Podobne ako rozhovor, ktorý som so Sputnikmi uskutočnila, je plná veselých príhod a „průpovídek“ na najrôznejšie témy, ktoré sa nejakým spôsobom dotýkajú Sputnikov a ich fungovania. Rovnaký priestor dostávajú všetci členovia kapely, ktorých bolo veru nemálo – knižka obsahuje výpovede takmer dvadsiatky osôb, ktoré sa v obsadení Sputnikov vystriedali. Je tak mnohohlasou kolážou spomienok na (podľa mňa) najlepšie obdobie v histórii rockovej hudby u nás.
Mozaiku spomienok, ktoré pôsobia veľmi pestrofarebne, dopĺňa kolekcia naozaj mnohých dobových čiernobielych záberov. Toto všetko je rámované exaktnými historickými záznamami o dátumoch vystúpení a skúšok, ktoré má na svedomí Ir Klíma, ktorý si počas fungovania kapely robil poctivé zápisky a v roku 1961 dokonca s Naďou Němcovou písali kroniku, z ktorej autentické výňatky sú tiež k zhliadnutiu v knižke. Máloktorá kapela má šťastie na tak poctivého a dôsledného kronikára ako Sputnici a predovšetkým vďaka nemu si môžeme dnes pripomenúť zlatý vek rock´n´rollu prostredníctvom autentických záznamov v podarenom diele, ktorým knižka „Sputnici Náš kamarádský rock´n´roll“ nepochybne je.
Veronika Štefečková
22. 9. 2012
Z Vašich komentářů k některým sputnickým písním na YouTube:
Chci psát na kolenou - Hrome!! Český originál? Tak klobouk dolů.
Jsem povděčen - Mám radost, když mají děti radost a nic nevyváží jejich šťastný úsměv....., jako otec za socialismu a dost mladý jsem to nevnímal tak, jako teď, když se usměje vnučka, nebo vnouček.....dětský úsměv je prostě nadevše.....
Můj osud - Tomislav Vašíček - borec opomíjený. Klobouk dolů. Perfektní a obdivuhodné.
Soumrak - Krásná pohodovka....., dík *****
Tupý Kupid -Tuhle písničku zpívám s rock'n'rollovou kapelou a vážím si toho, že už před padesáti lety se tady hrála. :-) Ať žijou Sputnici... /// Ta je překrásnááááá, miloučkáááá! Počínám si jako šílená, jsem tvůj stín...jsem tvoje ozvěna :o))!
Haló, Mary Lou - Tak to je na poměry, co panovaly, super věc.
Chudák já - Má to odpich! Kapela - klobouk dolů. /// Velmi pěkná písnička :o))
Kdo zná ho, ten má rád ho - Ta je překrásnáááá
Moje ze všech nejmilejších :o)).....přišla jsem si poslechnout tuhle překrásnou písničku :o)) /// Ta je krásnááá, velmi krásná,,,,,teda ta znejmilejší, ta se ale máá :o))
Psopták – Jej, já jsem si nikdy neuvědomil, že ten psopták je vlastně výplod delíria po flámu :-)
Šťastná ústa - Krásnéééé ....má to šťávu a velmi pěkný text. Tuto skupinu neznám, narodila jsem se v době, kdy už tato skupina v TV nevystupovala. Já jsem tuto píseň zaslechla, ale jen velmi málo, od Karla Zicha, tak ji tu hledám a našla jsem tuto skvělou nahrávku. Děkuji za ni.
- Občas si udělám radost a vyhledávám podobné skvosty. Se skleničkou vína skvělý program.
- Sakra sentimentální věc. Naposled jsem to hrál kolem 5:30 ráno na podařené akci. Ale bohužel v minulém století.
- JŮŮ, SUPER .
- Ježiš, moc děkuju...to je moje mládí!!!!
- Překrásná píseň, díky za ni. Nevíte, jak se jmenovala v originále?
- Legendy.... a Luckylips!!!!
Žalu jsem dřív se smál - Krásná píseň a verze. Jsem rád, že jsem našel Sputniky. Díky.
19. 7. 2012
Vážený pane Klímo,
za těch 50 let mě občas napadlo, jak by bylo pěkné mít možnost povědět protagonistům a hlavně autorům Sputniků, jak se mi jejich písničky líbily (a samozřejmě dodnes líbí). Tak doufám, že teď, když jsem našel vaše stránky, k tomu mám příležitost.
Možná to bude vypadat blbě, ale mně se mnohé zahraniční skladby v podání Sputniků líbily víc než originály. Nejenom díky českým textům, ale v některých případech i co se týká interpretace.
A vlastní tvorba? Ta je podle mne přinejmenším rovnocenná. Ne ani tak v kontextu doby, nebo že to je či není rockenrol apod. Ale absolutní kvalitou!
Snad bych to neměl říkat zrovna já, který tvrdí, že není dobrá a špatná hudba, ale jenom líbí/nelíbí. Tak tedy:líbí!
Knihu jsem dostal teprve nedávno a přiznám se, že jsem ji dosud nečetl. Ale na straně 101-102 mi padlo do oka povídání o skladbě "What Do You Wanna Make Those Eyes at Me For?" a že se nahrávka nezachovala. Tak si ji dovolím připojit.
S varováním, že zvuková kvalita může poškodit váš jemnocit :-) Ani nevím, kde jsem to získal a musí to být možná desátá kopie…
Dál to snad ani nečtěte, pár kritických (?) připomínek ke stránkám:
Je škoda, že zde nejsou uvedeny opravdu VŠECHNY texty. Nedalo by se to ještě doplnit? Třeba takové, které se mi obzvlášť líbí ("Ven", "Jak jsem šel k čertu"). Anebo kde jsem slovům nikdy nerozuměl, na koncertě ani na nahrávce, jako třeba "Být vzdálenou hvězdou". (Hm, traditional, ono se to jmenuje "Wildwood Flower", autoři jsou samozřejmě Wikipedii známi. Akorát je mi záhadou, od kterého z přečetných interpretů to převzali Sputnici. Prozradíte?)
V žádném seznamu není uvedena písnička "Mám být?" ("Heartbeat", Buddy Holly). Je to proto, že nebyla nikdy veřejně provedena?
-----
Ještě taková poznámka: od poloviny roku 1962 už jsem neměl možnost Sputniky sledovat.
-----
Tak mnoho zdraví a spokojenosti všem!
Jiří Doležal (krmič).
18. 9. 2011
Ahoj Jirko,
konečně jsem přečetl knihu o Sputnicích a byl jsem velice mile překvapený. Jednak je kniha sama o sobě velice kvalitní - papír, tisk, zpracování, korektury, grafika - vše velice pečlivé a dotažené do konce.
Samotný obsah mě také překvapil velkou pečlivostí sebraných dat a faktografií a pomohl mi vrátit se do mládí a objasnit si některé věci, které jsem neznal, nebo do nich neviděl.
Bezesporu je to hlavně Tvoje zásluha a patří Ti za to čestné ocenění i vděk všech Sputniků.
Jiří Havelka
14. 9. 2010
Ke knize „Sputnici – náš kamarádský rock´n´roll“ musím říci, že jsem měl díky ní pět hezkých vánočních dárků. A písničky Sputniků – to je významná součást mého mládí. Tehdy získané nahrávky - to byl pro mne poklad. Ještě možná někde ten kotouč s páskem mám.
Pozdravuje Vladimír Folprecht.
21. 7. 2010
Vážený pane Klímo,
v roce 1961 jsem maturoval na JSŠ v Havlíčkově Brodě a po prázdninách jsem nastoupil na ČVUT. Díky tomu jsem se jednou (možná až v roce 1962) ocitl na koncertu Sputniků v Ječné. Mám dojem, že mě tam vzal můj kolega, který byl zcela „paf“ z textů Eduarda Krečmara a neustále – a to myslím doslova – si je notoval. Jeho hitem č. 1 bylo Už 'sem řek' a – bohužel – velmi rychle na škole skončil. Ale možná šel k muzice, kde třeba udělal štěstí.
Při prvním koncertě jsem seděl v narvaném sále na stole u zdi a Sputnici mi připadali jako zjevení. Díky spolustudentům z (tehdy) spřátelených arabských zemí byla na koleji spousta singlů s rock and rollem, ale živé vystoupení Sputniků bylo něco zcela jiného. Nevím, jak to popsat, a nikomu nejsem schopen to vysvětlit. Snad zjevení je skutečně ten pravý výraz, protože není třeba jej vysvětlovat.
Druhým zjevením pro mne byla knížka k padesátinám a přiložená CD. Ke své hanbě musím přiznat, že ji mám teprve asi dva měsíce, ale že jsem ji přečetl jedním dechem. Je v ní všechno, ale zejména je z ní cítit ona doba – se vším všudy.
Ve výběru písniček na CD mi bohužel velmi chybí O životní pouti Nováka Jana. Jedná se snad o případ neschválení textu nositeli autorských práv? Mám pocit, že jsem ji kdysi slýchal i s konvenčnějším textem a dokonce mám dojem, že to byli podle zvuku Sputnici. Rozhodně nemám na mysli text v podání Nadi Urbánkové.
Před lety v jakémsi tv pořadu k výročí(?) rock and rollu u nás hráli i Sputnici – pamatuji si Tomislava Vašíčka a sestry Němcovy. Měl jsem toto vystoupení na videokazetě, ale nevím, kde je jí konec. Nemáte tento záznam a nebylo by možné jej dát na You Tube?
Děkuji Vám za to, co jsem tehdy zažil v Praze i za nádhernou knížku a přeji Vám i ostatním Sputnikům dlouhá a spokojená léta.
Zdeněk Brýna
18. 7. 2010
Milí Sputnici... a teď by šlo jedno jméno za druhým..,
jmenuji se Tomáš Pohl a jsem redaktorem hudebního serveru www.folktime.cz. Z názvu vyplývá, že půjde většinou o "jiné kafe" než je bigbít, ale jsem ročník 1952, takže na bigbítu jsem vyrostl. Bohužel jsem ještě "mladík" a mohu tedy jen litovat, že jsem se s Vámi nikdy živě koncem padesátých let a začátkem šedesátých let nesetkal. Nevím, kolik lidí si třeba uvědomilo, že Lucky Lips zpívané jako Šťastná ústa jsou jednou z mnoha vašich písní, jak se dnes říká cover.
Pamatuji se ale, jak v jedné TV soutěži moderované geniálním Vladimírem Dvořákem zazpíval Tomislav Vašíček Pro Jarunu. Máma měla tehdy samozřejmě ráda pana Jiřího Vašíčka (aby ne!!) a položila řečnickou otázku, zda nejde o příbuzenství, ale ten hezký a uhlazený a pěkně zpívající tenor se jí taky moc líbil. Pak se pamatuju, jak v jednom TV pořadu zpíval ten samý mladík o tom, že Je povděčen, že ten svět není smeten.
No, konečně jsem si přečetl tu báječnou knihu o kapele. Dámy a pánové, tzv. memoárové literatury vychází mraky, ale tahle kniha je po vše stránkách špička. A bonbónek v podobě dvou CD, to je třešeň na oné dobrotě. Díky, díky. Napíšu o knize recenzi a doufám, že se někdy potkáme. Bez lidí jako jste Vy, milí Sputnici, by se žilo o dost hůř. Přeji Vám hodně zdraví a ahoj.
Tomáš Pohl
4. 1. 2010
Vážený pane Klímo,
pod stromeček jsem dostal dva nádherné dárky. První byl počítač s internetem, ten druhý knížka o Sputnicích. Nic krásnějšího jsem nemohl dostat. Jsem ročník 1942 a muzikou Sputniků a Semaforem jsem byl odkojený. S internetem se teprve seznamuji, nechápu dost dobře, jak se k Vám ta písmenka dostanou, jestli si to doma skládáte jako Puzzle. Pokud se Vám to podaří složit, vyřiďte prosím mou omluvu panu Krečmarovi. Téměř padesát let, když jsem zpíval " Můj osud " zašumluju čtvrtou sloku, pokaždé asi trochu jinak a tak vzniklo možná pět set verzí. Díky knížce už konečně vím, že Jsi osud, v dýce smír / nevím, kdo více smí / slzu si z líce smýt /. Nikdy jsem Tomovi Vašíčkovi nerozuměl. Jen škoda, že to tak rychle uteklo.
Dejte prosím vědět, pokud budete pořádat nějaká setkání Sputniků s fanoušky. Budu stálým hostem na Vašich stránkách.
Sláva.
7. 12. 2009
Nedávno jsem si koupil přes kamaráda, který žije v Praze knihu: „Sputnici náš….“ se dvěma CD. Se zájmem si v ní čtu. V tu dobu, co Sputnici začínali svoji kariéru a vystupovali, jsem chodil na Elektrotechnickou průmyslovku, Na příkopě 16 (1958 - 1962). V prosinci 1961 jsme měli maturitní ples, na kterém jsem také byl, a na tomto plesu hrála jmenovaná skupina, což pro nás studenty bylo vzrůšo. Zasílám Vám pozvánku na tento maturitní ples. Tenkrát jsem samozřejmě poslouchal Radio Luxemburg.
Přeji Vám dobrý den. Paul Prochazka, Německo.
11. 11. 2009
Vážení,
nestihnul jsem Váš koncert 14.9. v KD ani 11.10 ve Vagonu, což mě velmi mrzí, jsem skoropamětník Vaší skupiny, knihu s CD mám, naprosto vynikající, budu doporučovat a pro blízké přátele to bude skvělý dárek.
Budete v nejbližší době (2009 - 2010) zase někde koncertovat v Praze? Kde to mohu s předstihem zjistit?
Díky!
S pozdravem Petr Chrobok
17. 10. 2009
Knížka s názvem Sputnici: Náš kamarádský rock'n'roll je strhující svědectví o partě prima kluků a holek, kteří se vzepřeli obecnému vymývání mozků a sobě i jiným pro radost hráli, zpívali, skládali a psali jako svobodné bytosti. V ponuré době radostného budování socialismu zněla jejich muzika jako to nejlahodnější zakázané ovoce. Navíc uměli báječně zacházet se slovy a jejich překlady anglických textů byly geniální. Uvědomujeme si například, že rock'n'roll je „skála a rohlík“? Proslulé Kolvákovy hlášky zahrnovaly takové perličky jako třeba „Kdyby byli komunisti jako švestky, všechny bych je sněd...“ Sputnici se zrodili na 14. jedenáctiletce na Korunní (tehdy ulice Wilhelma Piecka) na Vinohradech, na pražské scéně zazářili v polovině října 1959 (před 50 lety!), dva týdny před první semaforskou hrou Člověk z půdy. Jiřina Rybáčková
12. 10. 2009
Vážený pane Klímo, vážení a milí Sputnici,
díky za včerejší prima večer ve Vagonu a za vše, co jste podnikli (a doufám, že ještě uskutečníte) u příležitosti svého padesátiletého výročí. Oceňuji vše - Barču, Vagon, sputnický WEB a hlavně výborně udělanou publikaci včetně dvou cédeček. Vynikající počin. Úžasný zážitek.
Mé generaci (narozené během či bezprostředně po válce) jste výrazně a nefalšovaně připomněli hlavně šedesátá léta a jejich atmosféru. Byli jste reprezentanty naší generace. Ve vašich písních a povídkách jste vystihli to vše, co jsme cítili a prožívali. Navíc jste otevřeli okna do svobody, i když jste k nám přenesli kulturu "přeloženou do češtiny" s krásnými a nadčasovými texty všech, zejména Edy Krečmara. Ba co víc. Stáli jste u zrodu dalších "nositelů Skály a Rohlíku".
Byli jste jedním z faktorů, proč vznikl LIterárněHUdebníKOlektiv (LIHUKO), později přejmenovaný na Big Beat Beatnici, který se zrodil na tehdejší SVVŠ ve Štěpánské (nynější Akademické gymnázium), který měl v repertoáru tehdejší známé rokenrolové pecky, ale i pecky sputnické jako byl Tom Dooley, Už jsem řek´,Stagger Lee atd.). To vše se dělo s vaším souhlasem a kmotrem byl můj bratranec Zdeněk Leiš. Pozval mne k sobě do Slezské 19, kde se v ten okamžik konala sputnická zkouška. Nezapomenutelný zážitek slyšet vše, co jsem znal doposud z různých sálů a sálečků ve vašem podání. Navíc jsem viděl některé Sputniky zblízka. Dostal jsem některé texty a též i vaše povídky včetně souhlasu k realizaci. Beatnici v tehdejší silné konkurenci (někdo uvádí číslo až dvě stě bigbeatových skupin jen v Praze) obstáli a vydrželi několik let (dokonce jsme se dostali na pódia větších a velkých pražských a mimopražských sálů včetně Lucerny, i když ne v samostatných koncertech). U zrodu jste asistovali i vy. Věřím, že nejen u zrodu naší skupiny.
Díky za vše. Přeji vše nejlepší a další takové podařené akce jako byl Vagon.
Ivan Leiš
8. 10. 2009
Zde bych si Vám dovolil poslat oficiální ohlas na knihu a 2CD:
Pro našince, který tuto dobu osobně nepamatuje a může se spoléhat jen na to, co viděl v seriálu Bigbít nebo slyšel na nosičích z edice Bigbít, je kniha spolu s oběma CD opravdovým balzámem na duši! Málokdy se totiž vidí tak precizně zpracovaná (zejména po faktografické stránce) publikace s kvalitním tiskem, minimem gramatických chyb a maximem extra kvalitních, "nevyblitých" fotografií. Sputnici zkrátka opět dokázali, že byli, jsou a vždy budou vzorem všem ostatním československým rock'n'rollovým interpretům. Jejich pionýrská činnost v oboru popularizace rock'n'rollu v tuzemsku je slovy neocenitelná; a tímto počinem a skutečností, že jsou to opět oni, kdo jako první vydá natolik podrobnou a názorově nikoli jednotvárnou knihu o své historii a doplní ji fantastickými letitými nahrávkami, nastavují laťku, podle níž se budou poměřovat další výtvory na toto téma, do zatím nedosažitelné výšky.
Zcela POVINNÁ "příručka" pro každého, kdo se jen trošičku zajímá o českou populární hudbu. Oko i ucho pamětníka potěší, ten s mlíkem na bradě (což je můj případ) pak doslova řičí nadšením a nemůže se toho nabažit!
Vašek Kozuk, Liberec (* 1980)
7. 10. 2009
Dobrý večer (spíš noc), pane Klímo,
jelikož "žeru" všechno, co se týká hudby 50. a 60. let (ať už české, nebo zahraniční provenience), s povděkem jsem přijal vydání výborně zpracované knihy a 2CD Sputniků. Dosud byly k dispozici - pokud mě paměť nešálí - jen malé drobty v podobě několika písniček na "Průkopnících čs. rock'n'rollu".
Vašek Kozuk
Liberec
PS: Nejsem žádný pamětník (jsem ročník 1980), přesto mě hudba (nejen) Sputniků oslovuje. Někomu z mých vrstevníků by možná přišla jednoduchá a naivní, ale vzhledem k době svého vzniku (vždyť jste byli mezi prvními, kdo zpíval rokenrol česky - vedle Akord clubu, jestli se nepletu) a neuvěřitelným zásluhám toho, co jste tím - jakožto pionýři (v kladném slova smyslu) pro československý rock udělali, má vybudován pomník kovu trvalejší! Rovněž se chystám Vám na stránky zaslat podrobnější kladný ohlas na knihu i 2CD, nebude-li Vám to proti srsti.
21. 9. 2009
Ire - dva klobouky dolů! Honza.
(Reakce Jana Farmera Obermayera na rubriku SPUTNICI 2009.)
15. 9. 2009
Na vaše vystoupení mě přivedl starší spolužák - bylo mi 14 let a bylo to buď ve Valdštejnské zahradě, nebo ve Vojanových sadech. Potom jsem vás viděl někde ještě jednou. Tyto dva koncerty mi stačily k tomu, že si od té doby pamatuji většinu vašich českých textů a udržím je v hlavě i ve svém věku.
Zdraví Jindra Vobořil.
9. 9. 2009
Ahojky, takže kniha a 2CD už jsou uloveny. Každé CD má svoji vlastní pošetku, z přední strany je to jako na titulu knížky. Z druhé strany je seznam písniček a jejich délka. V pošetce je též seznam písniček, doplněný o krátké komentáře a autory písní. Snad všechny texty jsou Eduarda Krečmara. Knížka má spoustu fotek a faktografických podrobností, takže prima. Cena je více než přístupná - 329,- Kč. Pro srovnání – 2CD Petra Nováka - Přátelství na n-tou se prodává kolem 299,- Kč - Bontonland např. Takže jako bonus je zadarmo buď knížka, nebo CD. Znovu musím jen pochválit zvuk. Je neuvěřitelné, jak po 50 letech ty písničky zní. Vše je live a nahrané na 1 mikrofon v monu - pochopitelně a nahrávky jsou pořízeny z kopie originálních pásků. Víc o technice nahrání - magnetofon atd. tam (bohužel) uvedeno není. Řada písniček je parádní - Red River Rock, FBI, Žalu dřív jsem se smál, Sůl do očí - později natočil Karel Zich, Chci psát na kolenou - později na SP nazpíval Josef Zíma. Škoda přeškoda že z možných licenčních důvodů není zařazena písnička - Šťastná ústa - tu ale naštěstí zachovali celou v TV a byla uvedena v pořadu Bigbít, který už taky asi nikdy "slavná" veřejnoprávní (!) ČT nehodlá odvysílat. Proboha, přece platím poplatek, politiky přitom pořady přetékají, přitom pitomci poskakují - a bigbít a Bigbít v TV ani náhodou. Jo, jo. Hitparáda žádná, rocková už vůbec ne, archívy nedobytné, a vůbec… Tak to bylo, tak to je. Milan (návštěvník stránek www.bestia.cz).
8. 9. 2009
Tak jsem si teď tak pouštěl ukázky z 2CD Sputniků. To by mne skutečně zajímalo, kdo si s tím dal takovou práci a odkud ty nahrávky pocházejí, vždyť jim musí být minimálně 46 (!) let. A pokud mne ucho nemýlí a neplete, tak kvalitou je to o dost lepší než svého času vzkříšený Ondráš podotýká… Skutečně technický zázrak svého druhu. A opět jen lehké povzdechnutí - kdyby tak takováto péče byla věnována nevydaným raritním a koncertním nahrávkám Olympicu, to by bylo… Takže Sputniky ano, a doufám, že už je budu zítra lovit v Holešovicích v Poupětce… Milan (návštěvník stránek www.bestia.cz).
27. 8. 2009
Vaše stránky jsou senzační, ale padl na mne smutek. Pavel Stárek (*1951)
18. 11. 2008
Pane Klímo,
otevřela jsem si vámi skvěle opečovanou stránku Sputniků a překvapilo mě, že jsem se do historie skupiny, kterou jsem obdivovala, zapsala i já. Pročetla jsem si celou historii členů skupiny a musím přiznat, jakoby to byl i životopis můj. Po letech se mi vybavily souvislosti dávno pozapomenuté.
V době studia na vysoké škole jsem zpívala se Star clubem. Účinkovali jsme prakticky na stejných pódiích jako Sputnici, v kolejích na Děkance, Na Jezerce a na čajích v Národním domě na Vinohradech. Jednalo se o orchestr, který kromě orchestrálek hrál bigbít v doprovodu vokálního kvintetu. Vše skvěle aranžoval Pepík Novák. Se Sputniky jsme se setkali na celostátním kole STM v Bratislavě, kde jsme ve svých kategoriích zvítězili. Potěšilo mě, když jsem byla pozvána Sputniky k účinkování do pořadu "Jak se dělá jaro". Zachovalo se 10 fotografií, které pořídil fotograf Jan Paclt (bývalý člen Star clubu). Později jsem natočila několik snímků v Čsl. rozhlase a účinkovala, stejně jako řada souputniků, po dobu, kdy to bylo možné, v zahraničí.
To byla naše zlatá šedesátá léta, na která my všichni, kteří jsme bigbeatem žili, rádi vzpomínáme.
Jana Kernová - Šimůnková.
16. 11. 2008
Vážený pane,
založením stránky Sputniků jste mi udělal hroznou radost, byť jsem poněkud mladšího ročníku. O existenci Sputniků vím od otce, který byl na VŠE spolužákem Eduarda Krečmara. Nicméně, pokud je mi známo, p. Krečmar se snad ekonomem nestal?
Kdysi jsme od Ivana Pečeného (taktéž ekonom) mívali na sonetu duo nějaké písničky, ale vzhledem k své letitosti pásek neustálé popojíždění nepřežil. Následně "umřel" i sonetík. Otec se pak pokusil po 1989 najít p. Krečmara v tel. seznamu (co by pro dcerunku neudělal, že…) a na základě jeho tipu jsme si opatřili alespoň CD s výběrem, kde se něco málo vyskytlo. Ale tedy fakt málo a ty naše byly rozhodně lepší kvality, bohužel.
Prosím, prosím, smutně koukám, nebylo by více Vašich textů na Vašich stránkách? Nebo třeba nějaká písnička (to už se pohybuji v utopii, ale co kdyby?)
Postrádám například perly jako "pláči pláči pláči pláči do krabičky s uzenáči..." nebo "všichni žhavou láskou blázní, já jsem jen ve vlažné lázni" (Nemiluji), případně "Karlův most, Karlův most, kamenný je taky dost, ale srdce mé je skvost, aspoň mám milá říkává. Moje né, moje né, zato Tvé je kamenné, to Tvé o moje né zájem má“(nebo to končilo jinak?) - no a dál už to nevím (a tu německou příšernost za tím si už nepamatuji.)
Nechci se nikde vyskytovat, ale ode dneška si Vaši stránku hlídám jako vlčák.
V dnešní muzice už totiž není skoro žádná legrace a i p. Krečmar už píše jenom seriózní texty.
Ještě jednou díky a budu se těšit, že se zase něco dozvím. S pozdravem jk
24. 10. 2008
Vážený pane Klímo.
Brouzdal jsem po internetu a našel Vaše stránky Sputniků. Nejsem sice pamětníkem, protože jsem byl mladý chlapec, kterému je teď 59. Můj, o sedm let starší brácha v tu dobu studoval na CVUT a na koncerty Sputníků chodil. Hrál Psoptáka a Bytnou a mnoho dalších písniček. Moje nejoblíbenější byla Blues do černých vlasů. Starší bráška sice školu nedodělal, ale naučil mě hrát na kytaru. Já mám teď big beatovou kapelu R+R band Fido a vzpomněl jsem na tyto písně. Chtěl bych oživit náš repertoár Sputnickejma peckama. Má to jeden háček. Melodie znám, ale chybí texty. A tak mám takovou prosbu, kde je najít… Vaše stránka je super.
Hodně zdaru přeje Ivan Šimral Kladno.
17. 10. 2008
Ire, klobouk dolů. Tom.
14. 10. 2008
Zdravím,
jsem velký fanoušek čs. bigbítu 60. let a také autorem stránek JOLANA - historie čs. elfo. kytary www.jolana.info. Na těchto stránkách mám zhotovenou rubriku o kapelách, které v minulosti hrály na čs. kytary.
Petr Janda ve Sputnikách hrál na 1. čs. el. kytaru RESONET Grazioso a i basový kytarista hrál na Jolanu......
Mějte se hezky.
Vladimír Žák
28. 9. 2008
Klobouk dolů, Ire. Ivan
23. 9. 2008
Ire,
WWW stránky Sputniků jsou moc pěkné. S potěšením jsem si je prohlédl a pročetl. Ukaž se někdy na třídní schůzce. Zdraví Mirek
20. 9. 2008
Přišel jsem právě z oběda, a ať už je to ta geriatrie či vrozená sentimentálnost, to víš, že jsem si nejen přečetl Tvůj dopis, ale hned chvilku prohlížel Tebou připravovanou webovou stránku. Koukají z ní na první pohled Tvá moudra i city! Těším se na nějaké relaxovanější prohlížení později. Bičák